Teď mám trochu strach, abyste mě neukamenovali, než vůbec začnete číst. Tak vydržte a přečtěte ještě pár řádek. Úvodní věta v názvu článku, je totiž jedním ze základních předpokladů NLP. Ano přesně tak. NLP říká, že za každým jednáním a chováním člověka stojí pozitivní záměr. A nezáleží na tom, jak moc se nám jeho jednání nelíbí či nám přijde nemorální.

Abyste lépe pochopili, podělím se s vámi o příběh jedné mojí klientky. Monika má bratra, se kterým se měli už od dětství moc rádi. Měli skvělý vztah a užili spolu spoustu legrace a měli mnoho krásných společných vzpomínek. Vše bylo bezva i v dospělosti až do chvíle, kdy se bratr oženil, a nová žena vrazila mezi sourozence klín. Chování bratrovy manželky nějak nezapadalo do scénáře celé rodiny a bratr postupně omezil kontakt jak se sestrou, tak s rodiči. Moniku to velice trápilo a snažila se vztah napravit, navštěvovat se komunikovat jako dříve, ale bratr zůstával chladný a stále se vymlouval na nedostatek času. V Monice tak narůstal pocit nespravedlnosti a křivdy a stále méně snášela svou švagrovou.

Taky jste to zažili?

Znáte to? V jiné situaci, v jiné variantě. Zůstává pocit nepochopení a křivdy. Jak je mohl? Nechápu, že tohle může dělat? Jak se může takhle chovat? Je mnoho způsobů myšlení a ještě více způsobů chování, kterým z vnějšku nerozumíme. Nedávno jsem zachytila zajímavý citát. Nepamatuji si přesně jeho znění, ale smysl je v tom, že pokud jste nežili život jiného člověka, nechodili v jeho botách, těžko můžete do detailu pochopit jeho chování. Určitě vás napadá mnoho příkladů jednání, které je neomluvitelné a opravdu nemorální, ale než začnete soudit, zamyslete se nad tím, proč asi tak ten člověk jedná? Že vám to nejde? Je to nepředstavitelné vžít se do pocitů bezohledného člověka, zloděje nebo hrubiána?

Pozice perceptuálního vnímání

Kupodivu i v tomto vám může NLP pomoci metodou perceptuální pozice vnímání. Zní to možná hrozně učeně, ale v zásadě je to docela jednoduché. Jsme schopni vstoupit aspoň na kousek do vnímání toho druhého a nahlédnout cípkem za oponu jeho mysli. Když si na papírek napíšete svoje jméno a na druhý jméno člověka, se kterým jste v konfliktu a na třetí papírek pozorovatel, můžete to prožít. Postavte se na svůj papírek a definujte konflikt. Jak ho vnímáte, co vám vadí, co cítíte, co si říkáte v hlavě. Teď změňte pozici a stoupněte si na papírek druhého člověka, který vám působí potíže. Vnímejte pozorně emoce, které vámi běží. Dejte emoce do slov. Co cítí, vidí, slyší ten druhý? Co je příčinou jeho jednání? Je tam pozitivní záměr? Poslední pozicí je pozorovatel. Jeho pozice vám poví, jak vaši situaci vidí soused za plotem, když komunikujete spolu. Jaké emoce z vás vyzařují, kde je podstata konfliktu?

Stejnou techniku jsem použila i s Monikou. Zjistila, že bratr jí má stále rád, ale kontakt omezil kvůli manželce, aby zabránil dalším střetům a napětí v rodině. Sám je z toho unavený a staré časy s Monikou mu chybí, ale zatím nemá sílu to změnit, tak se radši vymlouvá na nedostatek času. Monika z něj cítila únavu, smutek, rezignaci. Situaci momentálně nijak radikálně změnit nemůže, ale pomohlo jí vědomí, že bratr ji má stále rád, že se v jádru nezměnil a vše vnímá s nadějí, že bude líp. Ví, že se z bratra nestal padouch, jen unavený člověk.

Je to lepší?

Máte i vy v životě své drobné nebo větší konflikty? Nechápete, co ti lidé chtějí? Jak to můžou dělat? Pokud je to cizí člověk tak se mu snadno vyhneme, že? Bohužel dost část jsme v konfliktu se svými bližními, kdy nás společné situace vedou k setkávání a jitření bolístek. Změněná pozice perceptuálního vnímání situaci nezmění ani nevyřeší, ale pomáhá změnit náš náhled na věc, najít ten pozitivní záměr a třeba odpustit nebo pochopit a tím být shovívavější a mít pochopení pro lidské slabosti a nedokonalosti. Důležité je, abychom našli mír v sobě a nehrbili se pod tíhou křivdy, o které pachatel mnohdy ani neví, že ji spáchal.