Je to na vás!

Co to vlastně znamená „převzít zodpovědnost za svůj život“? V prvé řadě je třeba si uvědomit, že vše máte pod absolutní kontrolou VY! Je těžké přijmout fakt, že příčinou pocitů, které vám berou životní radost, jste vy sami. Na druhou stranu, jestliže víte, že si sami způsobujete utrpení, dává pak smysl to, že můžete být také zdrojem vlastní radosti!

 

Podívejme se tedy na 7 způsobů, jak jednat z pozice síly:

 

1. Převzít zodpovědnost znamená, že nikdy nebudete obviňovat nikoho za to, co jste, co děláte, co máte nebo co cítíte.

Než plně porozumíte, že jste to jedině vy sami, nikdo jiný, kdo vytváří vše, co vám prochází hlavou, nikdy nebudete svůj život doopravdy řídit.

 

2. Převzít zodpovědnost znamená neobviňovat se.

Není vůbec nutné rozčilovat se nad svým chováním v minulosti, přítomnosti nebo v budoucnosti. Je důležité chápat, že jste vždy dělali vše co nejlépe, podle toho, jakou osobností jste v konkrétní době byli. Vše je součástí procesu učení se.

 

3. Převzít zodpovědnost znamená být si vědom, kde a kdy ji odmítáte, abyste se nakonec mohli změnit.

Zeptejte se sami sebe: „Co v životě nedělám, přestože bych mohla, a obviňuji druhé za to, že mi to neposkytují?“ Když si uvědomíte o co jde, můžete začít pracovat na tom, jak to napravit. Když se podíváte na různé oblasti svého života a zjistíte, že cítíte některou z těchto emocí – zlost, sebelítost, bezmocnost, nejistotu, závist, únavu, zklamání, odsuzování, žárlivost, neschopnost se radovat – pak se v dané oblasti zaměřte na to, co sami neděláte a proč se vám objevuje právě toto poznávací znamení.

 

4. Převzít zodpovědnost znamená komunikovat s vaší upovídanou myslí.

Ano, ten věčně přítomný hlas v naší hlavě, který nám neustále něco našeptává. Jedná se o negativní hlas, který nám předpovídá neúspěch, nedostatek, katastrofy, pochyby, výčitky… atd. Snažte se uvědomit si ten hlas, a to že se z vás pokouší udělat oběť, a rozhodněte se nahradit ho jiným hlasem nebo ho alespoň neposlouchat.

 

5. Převzít odpovědnost znamená pochopit jak vás určité výhody „zaseknou“ na místě.

Kvůli těmto výhodám si chceme udržet to, čeho bychom se rádi zbavili. V NLP tomu říkáme druhotný zisk. Například vaše práce vás nebaví, stagnujete a chcete odejít. Ale stále máte nějaké „kdyby“, váháte, nemůžete se rozhodnout. V tomto případě může být druhotným ziskem pocit pohodlí, vědomí, že práci zvládáte, že si „odsedíte“ svoje a jdete domů. Víte, co vás čeká každý den a máte zde svou zónu pohodlí.

 

6. Převzít zodpovědnost znamená zjistit, co od života chcete a jednat podle toho.

Většina lidí svůj život „neformuje“ a pouze přijímá, co jim přijde do cesty a pak si stěžuje. Mnozí tráví život čekáním – na skvělého partnera, na úžasnou práci… Sílu vytvořit si to, co potřebujete, máte sami! Udělejte si závazek, vyjasněte své cíle a pusťte se do akce.

 

7. Převzít zodpovědnost znamená být si vědom možností výběru, které máte v jakékoli situaci.

V každém okamžiku si vybíráte způsob, jak se cítíte. Když nastane nějaká obtížná situace, můžete si říci: „Dobře, vyber si.“ Chcete se cítit mizerně nebo spokojeně? Budete si vizualizovat nedostatek nebo hojnost? Pustíte si ráno negativní zprávy nebo příjemnou hudbu? Uvědomte si veškeré možnosti, které máte – ať už v činech nebo pocitech – v jakékoli situaci, která vám přijde do cesty.

Jak mezi sebou komunikujeme?

Z okolního světa přijímáme informace na základě našich smyslů: vizuálních, sluchových, čichových, kinestetických a chuťových. Tyto informace pak zpracováváme pomocí našich filtrů, mezi které patří naše vzpomínky, zkušenosti, hodnoty, přesvědčení, naše výchova, naše minulá rozhodnutí, naše postoje a meta-programy.

Výsledkem takto přijatých informací, které interně zpracujeme pomocí vnitřních obrazů a pocitů, je jejich zevšeobecnění, zkreslení nebo vymazání. Tím se dostaneme do určitého stavu, nebo-li nálady, což se zase projeví v naší fyziologii a v našem chování.

Tento jednoduchý model nám tedy říká, že každý člověk zpracovává informace jinak. Na tu samou událost budou lidé reagovat různými způsoby, protože mají rozdílné zkušenosti, hodnoty a postoje.

Lidé si vytvářejí svou vlastní realitu založenou na svých zkušenostech, vzpomínkách, hodnotách a na tom, čemu věří. Slova, která používají k vyjádření, popisují jejich vnímání reality, ne realitu samotnou! V NLP tomu říkáme „Mapa není území“ – mapa je vnímání, zatímco území je realita.

Zamyslete se třeba nad slovem přátelství. Co pro vás toto slovo znamená? Zeptejte se pěti lidí co pro ně znamená přátelství a pravděpodobně dostanete pět rozdílných odpovědí.  Stalo se vám někdy, že jste se dívali na nějaký pořad v televizi (nebo film) a na druhý den jste přišli do práce a při debatě s kolegy jste zjistili, že tento pořad vnímali zcela jinak než vy?

Proč lidé reagují na různé situace různými způsoby?

My všichni máme svůj vlastní unikátní svět. Co formuje tento náš svět? Co ovlivňuje naše chování, naše myšlenky a pocity? Především jsou to naše filtry a to, jak zpracováváme a následně interpretujeme informace.

Někdy může být těžké uvědomit si svoje hodnoty, postoje a návyky, které máme. Není snadné uvědomit si, jak naše minulé zkušenosti ovlivňují rozhodnutí, která děláme nyní a jak nás naše přesvědčení o sobě a o světě mohou omezovat. NLP techniky vám mohou pomoci zlepšit kvalitu vašeho života a zlepšit komunikaci nejen s druhými, ale i se sebou samým.

Přechod přes propast

Už se vám stalo, že jste v něčem UVÍZLI a přitom si mysleli, že si z toho sami nepomůžete?

Jednoduše proto, že propast mezi tím, kde jste teď a vašim vytouženým stavem je obrovská?

Uvíznutí může mít pro každého z nás různé podoby a také může být spojeno s různými emocemi. Jednou z podob je například prokrastinace nebo trvale špatná nálada.

Jak z toho ven?

Dovolte mi krátký recept:

  • Na chvilku se zastavte, zhluboka se nadechněte a prostě si připusťte, že jste uvízli
  • Přijměte skutečnost, že teď nevíte, co s tím
  • Řekněte si, že každá situace se dá řešit

Možná pak přijde malá úleva. ..možná i myšlenka, že není potřeba dělat obrovský krok na překročení propasti. Možná vám může pomoci s přechodem nějaký průvodce, který vás naučí umění malých kroků, aby vás ten jeden velký nesmetl.

Tím průvodcem může být i kouč, který k přechodu použije správnou techniku. Velmi účinnou v těchto případech je v NLP Řetězení kotev, pomocí které s vámi kouč vytvoří NOVOU STRATEGII přechodu přes propast pomocí mezikroků tak, abyste PLYNULE přešli ze současného stavu uvíznutí do stavu vytouženého.

Postupně si nakotvíte intenzivní prožitky od nežádoucího stavu, přes mezikroky – stavy, které vás z toho vyvedou ven, až po vytoužený stav. Tyto prožitky pak propojíte v jeden řetěz a tím vám zcela zmizí pocity a emoce neužitečného stavu. Na jejich místo nastoupí vytoužený stav.

Tak jsem s klientem řešila jeho totální bezradnost při jednání před úřady, kdy je závislý na rozhodnutí jiné osoby a má pocit, že doslova visí nad propastí, protože nic nemůže ovlivnit. Jeho vytouženým stavem byla Radost z aktivní práce, protože to má pro něj smysl a přináší mu prospěch. Jako mezikroky, které ho vyvedou ze současného stavu si určil – Důrazně to měním a Jsem plný energie.

Řetězení kotev jsme provedli několik dnů před zásadním jednáním klienta na úřadu. Ovšem jako první se efekt dostavil v každodenních situacích v soukromí, kdy nastalo něco co nemohl neovlivnit a on začal věc řešit s úsměvem a v pohodě. Pak přišlo jednání na úřadu, kde byla oboustranně uvolněná komunikace a nakonec vydáno ve věci pozitivní stanovisko.

Tak co říkáte? Zaujala vás technika Řetězení kotev? Pokud ano, ráda vám přes tu vaši propast pomohu.

Láskyplné vztahy

Přáli byste si láskyplný vztah se svým partnerem? Založený na respektu, úctě, důvěře a svobodě? To bychom chtěli všichni a za všech okolností.

A všichni také víme, že někdy jsou chvíle a okolnosti, kdy tomu tak není a kdy máme ve vztahu k láskyplnosti opravdu daleko. Ale ukažte mi někoho, kdo někdy neprožíval těžší chvíle. Kdo neprošel složitými situacemi ve vztahu.

A také vycházejme z toho, že těžkosti jsou našimi nejlepšími učiteli. Pokud je zvládneme se ctí, postoupíme zase o stupínek výše k láskyplnému partnerství. A jakákoliv pomoc je vítána.

Stává se mi , že klienti po určité době práce na sobě začnou hledat odpovědi a nové možnosti právě v oblasti komunikace partnerů. Proč? Protože si najednou začnou lépe uvědomovat sami sebe a svou hodnotu a to že některé věci přehlíželi nebo dělali něco co vlastně nechtěli dělat, něčemu se dlouhodobě podřizovali, apod.

Jak teď mohou najít společný jazyk se svým partnerem a tak zachránit jejich vztah?

V tento moment začínám fungovat také jako rádce a průvodce v mezilidských vztazích.

A uvědomuji si, jak cennými radami pro klienty jsou právě vědomosti o Smyslovém vnímání z NLP. Díky těmto radám si může klient daleko intenzivněji uvědomit, jak na něj partner reaguje na podvědomé úrovni a jestli přijímá vůbec to, o čem spolu komunikují.

O co tady vlastně jde? Být vnímavým pozorovatelem toho, co se děje s vašim partnerem – pomocí zraku, sluchu a pocitů. Podstata je v tom, že na úrovni vědomí děláme vědomé a naučené pohyby. Ale podvědomí reaguje na pozitivní či negativní reakce okolí zcela nekontrolovaně. Výsledkem jsou drobné nedobrovolné a nekontrolovatelné pohyby, které dotyčný nemůže ovládat vůlí.

Asi se ptáte CO S TÍM?

Můžete jednoduše začít modelovat a napodobovat chování druhé strany – ať již prostřednictvím hlasu ( hlasitosti, tónu, rytmu ), gest a postoje, rytmu dechu či slov. Zkrátka podle pravidla – podobní lidé se mají více rádi 🙂

Tak jsem například vysvětlovala klientovi, že opravdu není vhodné, začít ženě zpívat Není tu není, co by mě těšilo, když jeho žena na něj zrovna křičí.

Také je důležité si v komunikaci uvědomit, že každý z nás zpracovává zkušenost přes smysly – vizuální, sluchové, pocitové, chuťové a čichové. Ovšem každý z nás má tyto smysly jinak vyvinuty a některou složku může mít velmi silnou a některou zase oslabenou.

Má klientka si nedávno stěžovala na to, že partner jí už dlouho nekoupil kytku a ona jako vizuální typ chce přece vidět ten důkaz lásky.

Stačilo pár mých dotazů k partnerovi, abych pochopila, že je kinestetik – pocitově založený, pro kterého by bylo největším důkazem objetí s partnerkou.

Kolikrát tímto pochopením druhého získáme nadhled a stáváme se více pozorovateli než soudci ve vztahu.

Tak co říkáte? Bylo by pro vás užitečnou pomocí prostřednictvím smyslů lépe pochopit svého partnera?

Pokud ano, ráda se stanu vašim rádcem na cestě k láskyplným vztahům.

Překvapivý způsob, jak se stát oblíbeným u šéfa

  • Máte problém s nadřízeným, podřízeným, v kolektivu?
  • Stává se Vám, že Vás nadřízený ponižuje nebo slovně uráží?
  • Říkáte si „já jsem v klidu, on útočí bez příčiny“?

Vysvětlení může být jednoduché. Jste prostě jiní. A proto použijete techniku Raport.

Co Vám přinese ovládnutí techniky Raportu?

  • oblíbenost, uznání, soustředění se na sebe i na druhé
  • okamžitou změnu
  • z pozice odmítnutý se dostanete do pozice přijatý a přijatelný

Věděli jste, že slova mají jen 7% vliv v celkové komunikaci? Není až tak důležité co říkáte, ale jak. Jakým tónem, jak rychle a hlavně jak u toho působíte.

Abyste věděli, na co se můžete těšit na kurzu NLP, uvádím ukázku z jednoho mého sezení s klientem. I jedna jediná část dokázala způsobit obrovskou změnu.

Klient měl problém s majitelem společnosti, pro kterou pracuje již více než 5 let. Odvádí výbornou práci s prokazatelnými výsledky. Za práci je dobře odměňován, přesto uznání od jeho šéfa většinou obdrží jeho kolegové. On docela často naopak sklízel výsměch a ponižování. „Jak je to možné? Já na sobě tolik pracuji, pro firmu bych dýchal, přinesl jsem milionové zakázky a pomohl firmě vydělat miliony“ povzdechl si.

Chápu. Velice Vás to trápí. Vidím dokonce, na základě Vašeho osobnostního rysu v obličeji, že si dáváte velký pozor na to, co říkáte. Dá Vám velké úsilí sdělit, co si myslíte. Pečlivě vážíte slova. Vše co říkáte má hlavu a patu. Popište mi, jak vypadá chvíle strávená s Vaším šéfem.“ řekla jsem.

Zamyslel se a začal situaci vykreslovat. „Oba se šéfem kouříme, tak si jdeme společně občas zapálit. Většinou se bavíme obecně, ale někdy z ničeho nic mě slovně napadá a uráží.

Popište mi a ukažte, jak stojíte, jak daleko, co děláte s rukama a jaký máte postoj“ potřebovala jsem vědět více. Chvíli popisoval, ukazoval, vysvětloval …..

Všimnul jste si někdy, co dělá Váš šéf jinak v rámci Vaší společné chvíle?

No jasně“ zajásal. „Já se snažím stát v klidu, působit vyrovnaným dojmem a navozuji příjemnou atmosféru i když se tak třeba necítím. Za to On, na mě působí neustále ve stresu, pořád přešlapuje z místa na místo, mluví tak rychle, že mu kolikrát ani nerozumím. Je roztěkaný.

Milý čtenáři, najdeš mezi nimi rozdíly? 🙂

Rozdílnost – to je ten problém.

(Pokračování textu…)

Co s negativními emocemi?

Určitě jsme se s nimi všichni setkali a pocítili na vlastní kůži v různých podobách a nesčetněkrát.

Mám na mysli takové emoce jako vztek, smutek, strach, emocionální bolest / zranění, pocity viny. Takové, které nazýváme negativními. Proč? Protože nás rozhodně neochraňují, naopak nám ubližují a pokud je v sobě nosíme dlouho, nejsou bezpečné ani pro naše fyzické tělo.

Jsou spojeny s nějakou první událostí, která nám tento negativní pocit vyvolala. Většinou v dětství, někdy v prenatálu, v době vzniku života, nebo i daleko dříve.

Představte si třeba malou holčičku, jak čeká u okna na svou matku, která ne a ne přijít z práce a ona si do své hlavičky vsugeruje, že je to její vina, že máma s ní není. Že je její vina, že není pro mámu dost dobrá, aby s ní máma byla.

Děti dokud žijí ve světě fantazie, nedokážou reálně situaci posoudit. Jejich mozeček vyhodnotí situaci svým vlastním způsobem a ona přijme do svého podvědomí vzorec pocitu viny. A tato holčička roste a v životě se ji dějí různé události, při kterých zcela zbytečně vnímá pocit viny a pocit že není pro nikoho dost dobrá. Každá taková událost jí odčerpává životní energii. A ona se sama sebe začne ptát, proč se mi to pořád děje?

Tyto prožité zkušenosti jsou obrovským darem. Protože jednoho dne díky nim si tato již dospělá žena uvědomí, že není potřeba v hlavě nosit tyto neužitečné emoce a vzorce. Naroste v ní touha zbavit se negativního. Stane se zodpovědnou sama za sebe a začne jednat a hledat, jak se pocitu viny zbavit.

Jednou z velmi účinných a mocných technik NLP je zbavení se negativních emocí přes časové osy v přesném pořadí – vztek, smutek, strach, bolest a pocit viny. Účinných proto, že vždy zafungují. Mocných proto, že mají daleko větší rozsah účinnosti.

Tak například po odstranění pěti negativních emocí začala klientka cítit větší sebevědomí, jiný klient do 14 dnů shodil 16 přebytečných kil, další klient začal pociťovat větší nadhled a uvolněnost, jiná klientka pocity radosti a hravosti, další klientka byla schopna odpustit své již zemřelé matce, atd.

Ošetření pěti negativních emocí lze považovat za hloubkovější techniku a já ji používám s klienty, se kterými mám nastavený dlouhodobější vztah založený na stoprocentní důvěře. Klientovi tady nestačí jen chuť se sebou něco dělat. Musí mít i výdrž a sílu dotahovat věci a opravdu chtít. Pak se dostaví zasloužená úleva se spoustou devíz.

A   t o   z a   t o   s t o j í ,   c o   ř í k á t e ?

Komunikace bez poražených (1. díl)

Jste rodičem, kterého trápí dospívající dítě?

  • Proč se tak chová, co ho k tomu vede?
  • Kde jsem ve výchově udělal/a chybu?
  • Jak mu můžu pomoci?
  • Co mu brání se mi svěřit?
  • Jak je možné, že odmítá moji pomoc, rady…však já to myslím dobře.
  • Co ho vede k tomu, že mě ponižuje, neposlouchá, napadá mě?

Pokud si také pokládáte podobné otázky, tak díky této technice můžete najít odpověď. Úžasná technika NLP nazvaná Perceptuální pozice vnímání, je jedním z mála komunikačních modelů, které můžou vylepšit Vaše vztahy.

Perceptuální pozici vnímání používám při řešení konfliktních vztahů, ponižování, nepochopení, nedorozumění nebo opakovaných hádkách ve vztahu s našimi dětmi, parterem, šéfem, kolegy apod. Všude tam, kde se chceme dopátrat příčiny chování, jednání, či projevu druhé strany vůči nám. Tento příspěvek chci věnovat rodičům, které trápí období dospívání jejich dětí.

Technika Perceptuální pozice vnímání je jedna z možností jak pochopit, co se v dětech odehrává. Než abstraktní popis, pojďme ke konkrétnímu příkladu vztah matka-dospívající dcera, který jsem nedávno řešila. Co klientku trápilo? Její dcera začala přibývat na váze, začal se jí zhoršovat prospěch ve škole a tzv. s ní přestala být řeč. Dcera buď s matkou nekomunikovala, nebo se stavěla pouze do opozice, takže komunikace končila hádkou a bouchnutím dveří. Na všechna doporučení a rady přestala jakoby slyšet.

Po krátkém úvodním rozhovoru a vysvětlením techniky začínáme tím, že se nejdříve zaměříme na situaci klientky, tedy její roli matky. Na to, co se v ní odehrává a co chování dcery způsobuje jí. Co konkrétně ji provokuje a spouští její model chování. Začínáme: „Vybavíte si konkrétní událost/situaci kdy dochází ke konfliktu – nedorozumění? Co vidíte, slyšíte, vnímáte?“ To jsou moje první pokyny směrem ke klientce. Skrze systém otázek, jdeme s klientku až do bodu, kdy nacházíme odpověď na otázky. Může tak vidět, co získává svým vlastním projevem a způsobem chování.

Ve druhém kroku se přesouváme do pozice dcery. Zde na sebe klientka bere dceřinu roli. Vžívá se do její „kůže“, prožívá její gesta, pohyby, vyjadřuje se způsobem i tónem vlastí dcery. Před mýma očima se mění v její 13tiletou dceru. Sama na sobě zažívá, vidí i slyší konkrétní událost dceřinýma očima, ušima a dostává tak ochutnat své vlastní „medicíny“, kterou dceři dávkovala. Teď jako dcera může zažít dopad způsobu projevu matky. Není pro ni vůbec lehké přijmout uvědomění, které přišlo s touto výměnou role. Ale jak sama řekla: „ v okamžiku uvědomění a přijetí matky v roli dcery, ze mě spadl obrovský balvan. Pochopila a přijala jsem sama sebe“

Přesouváme se do třetí pozice, pozice nestranného pozorovatele. Osoby, která nemá ani s matkou ani s dcerou vůbec nic společného. Je to někdo, kdo jde jen tak kolem a čistě náhodou z dálky vidí jejich spor. Klientka v této roli chvíli nehnutě stojí, mlčí a pak se rozesměje. Po chvíli jako nestranný pozorovatel dodává: „ty dvě k sobě hledají cestu. Ony se vzájemně neslyší. Proto křičí. Stačilo by, kdyby přestaly vysvětlovat a napadat se. Stačí uvědomit si, že každá používá jiný slovník pro stejné výrazy ( mapa není území ). Méně mluvit a více naslouchat. Dát si pusu, obejmout se. To by oběma prospělo. Trávit čas společným zájmem – v jejich případě třeba nákupy. Všímat si malých drobností a pochválit ten „originální“ účes. Když toto budou dělat, stanou se z nich dvě kamarádky. A dobré kamarádky se podporují. Kritika najednou není kritika, ale dobře míněná rada“. S těmito slovy ukončila své pozorování.

Závěrem se přesouváme zpět do pozice role matky. Moje poslední otázky jsou zaměřeny na to, jak situaci klientka vnímá nyní. Odpověď klientky: „Chápu sebe, svoji dceru, vím, co potřebuji změnit i jak. Jediné co bych si vyčetla je to, že jsem k Vám na NLP měla přijít mnohem dříve. Tato technika mi otevřela oči. Byl to pro mě opravdový zážitek“.

Zhruba za měsíc mi klientka volala, aby mi sdělila, jaké pozitivní změny u nich doma nastaly. Její dcera se začala zajímat o zdravou výživu, začaly spolu vařit, chodit cvičit i nakupovat. Začaly z nich být opravdové kamarádky.  Ve škole došlo ke zlepšení o 50%. Závěrem a důvodem jejího telefonu bylo objednat dceru na konzultaci. Prozradila mi, že dcera by se semnou ráda podívala na vztah se spolužačkou, že si to chce také „vyzkoušet“. S ohledem na to, že její dcera odmítala spolupracovat s kýmkoliv, protože ona přece problém nemá, je to velká pocta technice NLP 🙂 Věřím, že školu nyní zlepšíme ještě mnohem více.

Zaujala Vás tato technika, stejně jako dceru mojí klientky?
Máte chuť ji zažít sami na sobě?

Sama jsem matkou dospívající dcery. Vím, jak toto období změny může být náročné nejen pro Vás samotné, ale stejně tak pro Vaše okolí. Na jednu stranu chcete druhým ukázat, jak umíte usměrnit své děti, když se drze vyjadřují k Vašim známým či autoritám. Nejčastěji použijí vůči nim nevhodnou poznámku v nejnevhodnější době i situaci. Určitě to znáte. Na druhou stranu trpíte pocity viny, že peskujete vlastní děti, jen abyste vyhověli systému. Pokud máte zájem, můžu Vám pomoci se přes toto období přenést.

Mapa není území

Mozek máme všichni stejný. Stejné složení, stejné funkce. To je Území.

Každý má své vnímání světa – své zkušenosti, znalosti, přesvědčení o sobě. Každý má svou Mapu.

Mapu si píšeme sami. Záleží jen na nás, jaký má obsah. Někdy není napsaná zrovna optimisticky a proto se nám i v realitě nedaří a opakují se nám neustále a znova stejné vzorce chování a myšlení a my se dostáváme do začarovaného kruhu.

Pokud není realita podle vašich představ, nabízím vám řešení – změňte Mapu.

Jak by se vám líbilo mávnutím kouzelného proutku mít novou realitu, kde se cítíte lépe?

Kouzelný proutek sice nevlastním, ale změnit Mapu vám mohu technikou NLP zvanou Přemapování.

Jak to funguje?

Povím vám příběh.

Přišla za mnou klientka s tím, že je nedoceněná v práci. Cítila až zneužívání, zvládala práci za tři osoby, přesto se nikdy nedočkala ocenění se strany svého šéfa.

Její mapa nebyla dobře zapsaná. Mozek běhal po nesprávných cestách a téma nedocenění se jí neustále v životě opakovalo. Výsledek, kterého chtěla dosáhnout byl respekt v práci.

Finta Přemapování je v tom, že mozek všechny informace zapisuje v obrazech. Každý obraz se pak vybavuje s nějakými atributy, kterým říkáme submodality.

Myšlenka nedocenění a zneužívání v práci se klientce zobrazila jako obraz, který je velký, barevný, blízko.

Myšlenka na respekt v práci naopak vytvořila obraz malý, černobílý a daleko.

Pokud technikou Přemapování v podvědomí tyto dva obrazy zaměníme, změní se i vnímání reality. Kouzlo je hotovo.

A výsledek?

Za týden klientčin šéf na poradě pochválil klientku za zorganizování výstavy, což se nestalo několik let.

Dostali jste chuť změnit mapu? Ráda se stanu vašim průvodcem na cestě Přemapování.

 

Projasnění vztahů

V poslední době se na mě hojně obracíte se vztahovými tématy

  • Mám zůstávat v nefungujícím vztahu s mužem?
  • Jak mám komunikovat s mým synem, aby to pro oba bylo přijatelné?
  • Jak se mám chovat k ženám?
  • Jak mám předejít hádkám se svou ženou?

NLP pomáhá podívat se do vašich vztahů a lépe je pochopit skrze pozici Vnímání. Díky této technice zjistíte, co se tomu druhému odehrává v jeho hlavě, jaké má postoje. Vnímáte, co ten druhý vidí, co slyší, co cítí. A především pochopíte, jaký hlubší smysl jeho chování má.

Získáte tím větší nadhled ve vztahu, odosobníte se od některých věcí, přestanete si vytvářet domněnky,….uleví se vám ….

Nemusíte hned dotyčného milovat, ale můžete jej respektovat.

Já osobně si vždy toho druhého představuji s velkým baťohem na zádech. A věřte, že každý z nás jej nosí a má tam nastřádány rodinné vzorce a zátěže, zkušenosti, rány, bolesti, nezpracované negativní zážitky. Je jen na nás, jak dokážeme svůj baťoh vyprazdňovat, protože najednou pochopíme, že je už fakt hodně těžký, bolí nás záda a přece není potřeba v něm tolik toho nosit.

A jak pomohla pozice Vnímání klientce, která řešila nefungující komunikaci se synem?

Najednou uviděla, že její syn je jen velmi citlivé a extrémní zrdcadlo klientčina chování. Že pokud dojde k vyhrocené hádce, má se klientka ptát sama sebe Proč? Protože je to jen a jen o ní. Postačilo pochopit, že syn se cítí nedoceněný v domácím prostředí, že prahne po samostatnosti a úspěchu, má úžasné organizační schopnosti. Klientka našla oblast mimo domácí prostředí, v rodinné firmě, kde by syn mohl realizovat své organizační nadání a tím se cítit uznávaný. Navíc mezi nimi zavedla pravidelné hovory u kávy o rodinné firmě. Syn získal, po čem toužil a komunikace se zklidnila.

Přeji vám nejen v tomto adventním čase jen co nejjednodušší vztahy založené především na úctě, respektu, pochopení a přijetí.

Sjednocení

Stává se vám, že se někdy cítíte jakoby rozpolceni? Že jedna část vašeho Já něco chce a druhá ji v tom brání a má strach? Nebo že jedna část vašeho Já se cítí jako někdo pozitivní, koho přijímáte a druhá část vašeho Já jako někdo negativní, s kým nesouhlasíte?

Ujistím vás, je zcela normální, že se toto děje.

Člověk kráčí po své cestě, potkává lidi, prožívá rodinné zátěže, nabývá zkušenosti, dostává životní rány a najednou začne pociťovat rozpolcenost, nespokojenost sám se sebou.

Možná i začne tu negativní část v sobě odsuzovat, bojovat s ní, potlačovat jí. Věnuje jí nakonec tolik pozornosti, že mu to paradoxně vezme spoustu energie a životní vitality. A nespokojenost se sebou samým dále narůstá.

Také si začne uvědomovat, že byl kdysi před tímto vším jedním jediným celkem. Že byl v jednotě. A najednou chce zpátky svou spokojenost, životní sílu a energii.

Nejúčinnější technikou NLP v těchto případech je hypnotická technika Integrace částí. Díky této technice si člověk pojmenuje a zvědomí obě části svého Já a hledá u nich hlubší smysl a význam. V průběhu zjistí, že obě tyto části mají společný smysl. Příjde si i na zdroje, které obě části pro sjednocení potřebují. Možná dojde i k poznání, že ta pozitivní část něco na té negativní obdivuje a chce to také. Tímto vším se části začnou postupně krok po kroku propojovat, až se propojí zcela, v jeden celek. Člověk si tento pocit plně všemi smysly prožije. A podvědomí dostane impulz pro změnu v chování a myšlení.

Člověk najednou pocítí obrovskou úlevu v sobě. Úlevu, že již proti něčemu či někomu nemusí bojovat. Neboť každý z nás je jedním celkem.

A to že každý jsme originál a jedineční v našich potřebách, dokazují případy v praxi. Tak například jsem s klientkou řešila Rebelku a Hodnou školačku v sobě, v jiném případě Vnitřní dítě a Dospělou ženskou, v dalším Ošklivost a Krásu nebo to, že jedna část klienta chtěla lepší práci pro sebe a druhá pro to nebyla schopná obětovat rodinu a časové možnosti. Ve všech případech jsme našli společný hluboký smysl obou částí jako například Radost, Štěstí, Svoboda, …

Chcete se cítit lépe? Chcete nabýt zpět vaši spokojenost, vitalitu a životní sílu?

Ráda se stanu vašim průvodcem a ještě raději budu pozorovatelem na vaší cestě ke sjednocení sebe sama.