Lidé si většinou neuvědomují, že zkreslují informace, které přijímají nebo zkušenosti, které zažívají. Zkreslení nejen limituje naše volby, ale může vést k trápení, které není nutné – a někdy dokonce dělá věci horšími, když reagujeme na základě nesprávných domněnek.

Proč zkreslujeme informace? Většinou se to děje na podvědomé úrovni. Při zpracování informací dochází nejen ke zkreslení, ale také k zevšeobecnění a vymazání, jak jsem vysvětlovala v článku NLP komunikační model.

V průběhu koučinku pracujeme s omezujícími myšlenkovými procesy a klient si postupně uvědomuje svá limitující přesvědčení, které má o sobě, o druhých a o světě. Uvědomí si zkreslení a také možnosti jak nazírat na věci a události v životě i jinými způsoby. Snižuje se emoční a mentální trápení a otevírají se tak další možnosti jak vnímat svět kolem nás.

Nejčastější formy zkreslení:

• všechno nebo nic/dobře nebo špatně – černobílé uvažování
• ulpívání na jednom negativním detailu a popírání ostatních aspektů dané věci/zážitku
• „měl bych“, „musím“ – kritizování sebe a ostatních a následné pocity viny, zlosti, frustrace
• na základě jedné zkušenosti ohodnotit sebe nebo druhé – např. „Jsem k ničemu“, „On je namyšlený“
• čtení mysli – vytvářet domněnky o tom, co si druzí myslí
• předpovídání budoucnosti – vytvářet domněnky o tom, co se stane
• obviňování druhých a popírání naší vlastní role v dané situaci
• přílišné obviňování sama sebe
• mentální filtr – ulpívat na jedné negativní věci, ignorovat pozitivní a ničit tak celou zkušenost